1. |
Thanatos
04:20
|
|||
Padám tak vysoko, jak je nebe.
Padám devět dnů, devět nocí.
Do propasti na dně všeho,
chladné stěny tam železné jsou.
Slyším slova, která neznám.
Hlasy, co vedou do chaosu.
Letím, zdá se, nekonečným prostorem.
Letím s vichrem, co krade duše živým.
Někde tam za nejasným obzorem
smutkem mlčí pláně mrtvých.
Tam stařec pojídá své děti
a moudrý věčně tlačí kámen.
|
||||
2. |
Aparát lidského hříchu
03:04
|
|
||
V koutě své duše
z těžkého kamení
stavím si kryptu,
mé věčné vězení.
Příčina a následek,
to nejlepší ze mě,
uvězním ve tmě
na věčný spánek.
V nejčistší nevíře zavřu se sám,
uprostřed žaláře v rezavý gibbet.
Uprostřed žaláře v rezavý gibbet.
Místo, kde sloni pláčou a hyeny štěkají.
Pro slávu zvrhlosti vstříc mé bolesti.
Pro slávu zvrhlosti trpím k mé radosti.
|
||||
3. |
Dotek smrti
03:25
|
|
||
Sálem zní pokleslá hudba.
Okolo dýchá zmatený svět.
Za okny vyjí vlci,
nad střechou krouží supi.
A co dál?
Bát se, střežit, hlídat, opatrovat.
Odvěké tajemství života i smrti.
Odvěké tajemství radosti i bolesti.
Od narození až po život věčný.
Od kolíbky až po černou rakev.
Střežím, hlídám, opatruji.
|
||||
4. |
A noc zdá se věčná
04:00
|
|||
Škrabot nehty na dveře.
Za dveřmi je tma.
Tichý šepot stěn,
propocená peřina.
Dětský pokoj plný slz,
na policích prach.
Siluety dávných stínů,
i medvídek tu má strach.
V přesýpacích hodinách
písek plyne pomalu.
Je to sen či skutečnost?
A noc zdá se věčná.
Dětský pokoj plný slz.
Krůpěj potu na čele.
Oči v děsu zírají,
spát se nedaří.
Tam na konci světa
myši lezou z děr.
Sovy padaj ze stromů,
hadích uzlů svíjící se rej.
Tatínku, ty se vůbec nesměješ.
Morkhimmel se vůbec nezměnil.
Náš otec se nesměje.
|
||||
5. |
Objetí
02:57
|
|
||
Vítr trhá, trhá mraky
nad nočním městem duchů.
Zbytky mlhy líně,
u mých nohou leží.
Měsíc prohrává marný, marný boj
a kužely lamp brzy někam zmizí.
Tisíce lidí dýchají můj vzduch,
miliarda slov teče v němých řekách.
Nevím kam.
Hroutící se svět.
Imploze marnosti.
Soustředěná do mé hlavy.
A já opět myslím na krev.
|
||||
6. |
Zlá krev
03:12
|
|
||
Víno ztrpklo v ústech hořkou chutí mandlí.
Vítr odvál vůni květů, které jsem rozdupal.
Užít si triumf, užít si vítězství.
Co se nerozbilo, nemusím jíž opravit.
Nůž v mé hrudi, až ke konci čepele.
Nekonečný seznam vlastních chyb se opakuje.
Nastal čas, kdy kat soudí a sám sebe popravuje.
Kruh se otevírá
a já nelituji.
Můj triumf, mé vítězství.
Tvůj triumf, tvé vítězství.
|
||||
7. |
Země
01:54
|
|
||
...
|
||||
8. |
Návrat
04:09
|
|
||
Má nejlepší léta odnesl už čas.
Potměšilý záblesk očí, když víčka těžknou.
Princip odpírání,
touha přežívání,
zběsilý běh,
poslední vzdech.
Začátek popírání,
slastné usínání,
v nekonečné noci
v žaludku mloci plavou.
Cesta je trnitá a plná kamenů.
Vraťte mi vstupný za můj život.
Mé stopy v písku moře dávno smylo.
Slunce již zapadá a vlny pění.
Stesk je veliký, chci vrátit vše.
Ubývá klid, budu zas pít.
|
Streaming and Download help
If you like MÖRKHIMMEL, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp