1. |
Co je mrtvé, nechám hnít
04:18
|
|||
CO JE MRTVÉ NECHÁM HNÍT
Levitace v nicotě je můj denní rituál.
Ztracené vzpomínky, otevřené brány do mlhy prázdnoty.
Na strmém útesu, nad hranou propasti
mezi prsty drtím střepy minulosti.
Pohled do hlubin, do pusté nicoty,
kde jiskra naděje porazí strach.
Pálím mosty, prchám pryč,
mrazení v zádech žene mě vpřed.
Znám už cestu, cestu ven,
mrtvé věci prostě nechám shnít.
Na strmém útesu, nad hranou propasti
odhazuji bez starosti střepy minulosti.
|
||||
2. |
Z cizího krev poteče
03:17
|
|||
Z CIZÍHO KREV POTEČE
Tisíce třpytivých zbytečných věcí,
které jsem nikdy po vás nežádal.
Vzácné dary danajské,
perly trojským tlustým sviním.
Odvrácenou stranou pustého měsíce,
zní matné tóny chladných kovadlin.
Tupé údery těžkého kovu
pod kladivem pána smrti.
Svatá krev beránka božího
proudí v chladných, ponurých peřejích styxu.
Božská krev se stala vodou,
vodou která páchne lží, páchne klamem.
|
||||
3. |
Na věky věků
03:26
|
|||
NA VĚKY VĚKŮ
Sírou páchnoucí krajina,
kam živá duše nikdy nevkročí.
Orkán zlověstně burácí,
naděje na život tone v bahně močálů.
Plameny krutého osudu,
a svět se mění v popel posledního dne.
Oči mrtvých tupě hledí,
uši neslyší křik milovaných.
Mraky otrávených plynů.
zastiňují slunce, které už nevyjde.
Dny štěstí a blahobytu
jsou ztracená vzpomínka.
|
||||
4. |
Nepřítomný nepřítel
05:37
|
|||
NEPŘÍTOMNÝ NEPŘÍTEL
Nabídli jste mi zlato,
pod nímž prohnívá dřevo.
Můj zrak je teď čistý
a vidím zcela jasně..........
Rojíte se jako oblak
kobylek nad úrodou
Ubohost vašeho bytí,
prázdná existence pro nic.
Můj život je ubíjen
lží vaší falešné víry.
Bolest hynoucí kořisti
vlky zajímat nemusí.
Po kolena ve sračkách
vaši podstatu nikdy nezměním.
Má duše rozhněvaná trapností místa,
místa kde musí zvolna hnít.
Vím že jsem váma vždy opovrhoval,
hnusí se mi vaše tváře.
Věším prapor války a nestačí mi zvítězit,
je mi třeba pobít všech nepřátel.
Podstatu bestie vy nikdy nezměníte.
|
||||
5. |
První při konci světa
03:57
|
|||
PRVNÍ PŘI KONCI SVĚTA
Obludný strach vryl se do tváří,
kde zoufalství zanechalo vrásky.
Chapadla beznaděje objímají svět
chamtivé tlamy lační pozřít vše.
Pach tlejícího masa nevinných
láká nozdry divé zvěře.
Šedý opar nad troskami měst
jako signály o konci bytí.
Chapadla beznaděje objímají svět
chamtivé tlamy lační pozřít vše.
Děsivé stíny semknuly se v šik
a táhnou v řadách světlu vstříc.
Temné mraky kupí se za obzorem
do tvarů odporné ohavnosti.
Zástupy prokletých sžírané hladem
cení zuby a dech páchne hnisem.
Jako vosk tavený v ohni,
rozpadá se všechno v prach.
Kde život počal, také skončí,
teď už vím, že v bolestech.
|
||||
6. |
||||
DEN DNI JAKO VEJCE VEJCI SE PODOBÁ
Kapka za kapkou, můj čas plyne.
Pěna u úst, hukot v hlavě.
Svíce nehoří, ani nedoutná,
šedivé vlasy rychle řídnou.
Pod nánosem z pavučin,
zelené plísně krásně kvetou.
Démoni na duši,
vedou mé kroky.
Jen ticho svědčí
o zmařeném životě.
Drtivá tíha ostří času,
visící meč damoklův.
|
||||
7. |
Zima
03:21
|
|||
ZIMA
Spalující mráz ovládl mou duši,
mé ledové srdce, tak jak jsem si přál.
Věčná zima co nemá konce,
jen vítr je jí němým svědkem.
Příchod jara je v nedohlednu.
Na zamrzlých suchých polích,
černé vrány pějí ódy,
písně k honoraci lhostejné smrti.
Dlouhé noci a chladné dny.
V mém ledovém světě jsem....
Každým krokem smrti blíž,
ostří černé kosy zní.
Silueta konce přede mnou,
a můj skon veden rukou tvou.
|
||||
8. |
Uprostřed prázdnoty
05:35
|
|||
UPROSTŘED PRÁZDNOTY
Podchod v nočním městě,
kde stíny mlží obrys louží,
kam ani světlo nedopadá
od poslední lampy.
Místo pro zoufalý čin.
zoufalého člověka.
Čin, který se bude vracet
mezi půlnocí a ránem
a nedá ti do svítání
spát křikem po pomstě...
Hnilobný smrad kanálů,
prosakuje pod kůži.
Místo, uprostřed prázdnoty,
místo pro zoufalý čin,
zoufalého člověka.
|
Streaming and Download help
If you like MÖRKHIMMEL, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp